|
|
Nonperforming Loans in China: Do We (Still) Need to Worry?
Sočuvková, Alžbeta ; Geršl, Adam (vedoucí práce) ; Lopušník, Ondřej (oponent)
Táto práca analyzuje problematiku nedobytných pohľadávok v Číne a zaoberá sa vývojom finančného sektora od počiatku reformných snáh Deng Xiaoping-a v roku 1978. Doraz je kladený na inštitucionálne prostredie, ktoré je jedným z hlavných faktorov nedobytných pohľadávok. Použitím dát 23 krajín počas rokov 2000 až 2009 skúmame vplyv makroekonomických veličín na nedobytné dlhy. Jeden z determinantov, produkčná medzera, je odhadnutý na základe metódy roznorodých nepozorovaných komponentov (MUC) s technikou Kalman filtra. Použitím "out-of-sample" metódy aplikovanej na päť skupín krajín prichádzame k záveru, že nedobytné dlhy sú v oficiálnych čínskych štatistikách podhodnotené, najmä ku koncu študovaného obdobia, čo je možným znakom zvyšujúcej sa makroekonomickej nestability v Číne. Nakoniec použitím Havrilesky metódy odvodíme nezávislosť čínskej centrálnej banky pri zverejňovaní štatistík nedobytných pohľadávok.
|
|
|
Úprava činnosti lobbistů ve vybraných státech: Studie č. 1.181
Chlad, Libor ; Kolář, Petr ; Pecháček,Štěpán ; Němec, Jan ; Kuta, Martin
Lobbismus je neodmyslitelnou součástí parlamentního života, je jedním ze způsobů zprostředkování zájmů mezi jejich nositeli a veřejnou autoritou s rozhodovacími pravomocemi. Cílem Lobbingu je tyto zájmy prosadit a zakotvit v podobě právní normy. Některé země, zejména s angloamerickou parlamentní tradicí, se snaží o regulativní úpravu činnosti lobbistů na půdě parlamentu i mimo ní. Často diskutovanou otázkou v souvislosti s právní úpravou lobbismu v jednotlivých zemích je vymezení lobbisty, resp. lobbistické skupiny, z hlediska způsobu a charakteru reprezentace jimi zprostředkovaných zájmů. Je zapotřebí rozlišovat dvě základní skupiny lobbistů: na jedné straně jsou to lobbistické skupiny (v našem prostředí většinou označované jako konzultantské společnosti), které za úplatu zprostředkovávají kontakt mezi zákonodárci a různými skupinami klientů. Na straně druhé je za lobbisty (v širším slova smyslu) zapotřebí označit i reprezentanty specifických zájmů různých sociálních skupin. Takoví lobbisté bývají u nás označováni jako zájmové skupiny a patří mezi ně odbory, zaměstnavatelské svazy, profesní organizace apod. Nalezení hranice mezi oběma skupinami je v zásadě nemožné, a proto i zavedení povinné registrace lobbistických skupin by se zřejmě muselo dotýkat obou skupin lobbistů. Práce přináší přehled o přístupu k lobbingu v USA, Kanadě a v některých evropských zemích a na půdě Evropského parlamentu. Součástí práce je příloha s plnými texty právních norem, které lobbování ve vybraných zemích upravují.
Plný text:  PDF; PDF
|
|
|
Ekonomika zdravotnictví a zájmové skupiny
Jaklín, Jiří ; Tegze, Miron (vedoucí práce) ; Chalupníček, Pavel (oponent)
Diplomová práce se v první řadě zabývá zájmovými skupinami ve zdravotnictví, jako jsou lékaři, farmaceutický průmysl či politici, a jejich vzájemnými interakcemi. Dále ve stručnosti popisuje některé národní systémy zdravotní péče včetně ČR a hledá v nich prvky významné pro interakci zájmových skupin. V poslední, více normativní části pak diskutuje možnosti zdravotních pojišťoven jako protiváhy partikulárním zájmům jednotlivých zájmových skupin.
|
host ::
RSS.